pondělí 30. listopadu 2015

Zimní jablečný pečený čaj s vůní perníku a pravé vanilky

Krásný den!
Čímpak se nejraději zahříváte v zimě?
Svařákem?
Punčem?
Horkou čokoládou?
Co takhle zkusit pečený čaj
a dnes vám přináším další s vůní jablíček, perníkového koření a 
pravé vanilky....




Suroviny:


2 kg jablek, šťáva ze dvou citronů, 1 kg cukru 
- dávám 1/2 kg bílého a 1/2 kg třtinového, 
několik kousků hřebíčku, lžička perníkového koření,
 asi 2 kousky celé skořice, 5 kousků celého badyánu badyánu,vanilkový lusk, 2-3 lžíce rumu (nemusí být)


Jablka omyjeme, vyjadřincujeme a nakrájíme na kostičky 
-  všechny zhruba stejně velké, 
dáme na hluboký plech. 
Z citronů na jablka vymačkáme šťávu,
 přidáme cukr, rum a koření 
a vše promícháme a pečeme v troubě zhruba 60 minut na 180 stupňů. Ovoce pustí při pečení dostatek šťávy.
 Jakmile je ovoce upečené, 
plníme ještě horkou upečenou směsí ovoce a šťávy 
 skleničky (včetně koření),
 uzavřeme víčky a obrátíme dnem vzhůru.
 Je možné čaj také sterilovat alespoň na půl hodinky.
 Čaj připravujeme potom z cca 2 lžíček ovocné pečené směsi a zalijeme horkou vodou.





































Mějte prima zbytek dne!


Vaše Radka

Vlašské ořechy ve slaném karamelu

Krásné pondělí!

Je čas vánočních jarmarků 
a proto i u nás ve škole již tradičně probíhá školní vánoční jarmark.
A jako každým rokem si žáci a jejich rodiče mají připravit něco,
co si dají do svého "třídního" stánku 
a budou se snažit získat
 nějakou tu korunku k dobru.
Sama jsem několikrát na jarmarku prodávala, 
a tak vím,
že o jedlé dárky je veliký zájem.
A proto i tentokrát jsme vymýšleli něco nového, 
čím jsme ještě nepřispěli.
A protože se nám sešlo hodně vlašských ořechů,
nápad byl na světě.
Vlašské ořechy ve slaném karamelu...


Suroviny:


200 g vlašských ořechů, 200 g cukru krupice, 1-2 špetky soli


Ořechy si dáme na plech a vložíme do předem vyřáté trouby na 200 stupňů na 10 minut.
Mezitím si v kastrolku rozehříváme cukr na karamel.
Jakmile nám cukr zkaramelizuje na světlý karamel,
přidáme špetku až dvě soli, důkladně promícháme 
a přidáme vlašské ořechy 
a všechny v karamelu důkladně obalíme.
Potom ořechy vyklopíme na plech vyložíme pečícím papírem 
a pomocí vidličky rozdělíme na jednotlivé kousky.



































A protože tohle není jediná laskomina,
 kterou jsme na jarmark připravili,
budete se moci těšit v nejbližší době 
ještě na další recept.

Přeji vám krásné dny!

Vaše Radka 





sobota 28. listopadu 2015

Adventní "věnec"



Krásné sobotní odpoledne!


Na tohle období jsem se moc těšila.
Advent je čas příprav, rozjímání, čas dobročinnosti.
Vše na mě působí o to silněji,
že máme doma marůdky a dnes padl s horečkami i náš nejmladší.
Jako každá mamka se tápím a jejich bolístky a neduhy bych vztáhla nejradši na sebe,
aby jim bylo zase dobře a rozdávaly radostné úsměvy.
A klidně ať si i "zlobí",
hlavně ať jsou to zase oni!


Tenhle rok jsem připravila zase jiný "věnec",
Nebo spíše adventní tác.
A protože mám ráda věci jednoduché a přírodní,
tak i advetní svícení bude u nás letos v tomto duchu...










Přeji vám, 
abyste tento čas prožili v poklidu,
 harmonii a ve zdraví!
Ať vás dny těší 
a radost ať rozdáváte i lidem kolem sebe!!!!



Vaše Radka


pátek 27. listopadu 2015

Šik po francouzsku - IV. - U vás doma - část druhá




Hezký večer!

Tak jak jste si užili pracovní týden?
Jak už jsem psala, vzhledem k tomu,
 že my máme doma marody, věnovala jsem péči nejen jim, 
ale i našemu domovu.
A protože jsem vám nedávno slíbila druhou část článku týkající se péče o domácnost,
tady je.

Už když jsem v létě četla první díl knížky,
 inspirovala jsem se tím, že jsem radikálně protřídila naše šatníky 
a ze skříní letělo všechno, co mělo nálepku, to se bude ještě někdy hodit.
A takhle jsem prolezla všechny skříňky a šuplíky a věřte nebo ne,
nejen v šatníku byly haldy nepotřebných věcí.
Nejvíce tohle pozoruji při důkladném úklidu pokojíčku,
 který děláme s dětmi několikrát do roka.
Pokaždé si říkám, kde se bere takových věcí, 
když jsme minule naplnily plný pytel na odpadky.
Ale je to tu znovu a pytel se zase nebezpečně plní...

Tentokrát jsme byli při předvánočním úklidu motivováni ještě jednou skutečností.
Nedávno jsem na mimibazaru nahlédla k jedné paní,
 která žije v Africe a věnuje se charitě.
Ukazovala jsem dětem fotky nemocných dětí,
 maminek, které čekají miminka,
 ukazovala jsem jim, jak veeelmi skromně žijí.
Nejprve byli zaražení, 
ale ani jsem je nemusela moc pobízet k tomu, 
jestli by jim nechtěli ze svých věcí něco vybrat.
Až mě dojímalo,
když jsem viděla, jak třídí své hračky 
a dávají na hromádku to, co by chtěli poslat dětem do Afriky. 
Občas jsem musela potlačit dojetí, když mezi vyřazenými hračkami
byly i ty, které měli v určitém věku moc rádi 
a měli k nim určitou citovou vazbu.
Bylo úžasné pozorovat,
 jak se jim hromádky zvětšují a jak sami mají radost z toho,
že by tohle a tohle mohlo někoho potěšit...
Zbytek věcí jsem protřídila tento týden,
 když leželi v postýlkách a pokojíček už je připravený komplet na příchod Ježíška :-)


Nikdy jsem nad úklidem nepřemýšlela a většinou jsem dělala vše automaticky a pravda - systematicky. 
Měla jsem na to prostě SVůJ systém :-)
Proto mě docela pobavilo, když autorka knížky pojmenovala to, 
co určitě zná každá z nás.

Totiž: exponovaná místa.

Jsou to místa, kde je největší provoz 
a která fungují na hromadění věcí jako magnet.
Když jsem se zamyslela, kde taková místa máme my, 
na některá jsem také přišla.

1. koš na prádlo v chodbě za dveřmi. Odkládám na něj igelitky, pokud v nich něco donesu, klíče, čepice, šálky...
2. polička v obýváku - zde odkládáme veškerou poštu, účtenky, zprávy od lékaře, slevové kuponky...
3. židle u kuchyňského stolu - zde si odkládám to, co si svléknu (ne že by se tu týdny hromadily věci, ale ony stačí i dva dny :-) 
4. a pak polička pod konferenčním stolečkem, kam rády odkládají svoje věci naše děti,
 i když musím říct, že tohle už se hoooodně zlepšilo :-)

Pravdou je, že pokud se člověk na tato místa zaměří 
a věci ukládá hned na své místo,
 rázem jsou tato místa prázdná, 
nebo alespoň na delší dobu, 
než tomu bývalo dříve :-)

A co takové stagnující prostory?
Že nevíte co to je?
Věřte, že určitě víte, 
jen nevíte, že se tomu tak dá říkat :-)
Mluvím z vlastní zkušenosti.
Jsou to totiž místa, 
které díky své "poloze" přitahují nahromadění věcí dlouhodobě,
a protože je nemáme hned na očích, 
tak nějak na ně nemyslíme do té doby,
 než je nahromadění už neúnosné...
U nás jsou asi nejtypičtějším stagnujícím prostorem právě šuplíky pod postelemi dětí v pokojíčku.
Řešením je opět časté návštěvy těchto prostorů,
až najednou zjistíte,
že už se tam nehromadí nepotřebné věci tak,
 jako dříve.

A protože koukám, že téma péče o domácnost a úklid je opravdu hodně obsáhlé,
můžu se k němu zase vrátit někdy příště:-)


Nedá mi to, abych se nezeptala i vás.
Máte taky své prostory, kde se vám nějakým záhadným způsobem hromadí věci?
A jaké to jsou?
Budu ráda, když mi napíšete,
 co a kde se hromadí u Vás doma....


Teď už Vám přeji dobrou noc a užijte si pohodový adventní víkend!


Vaše Radka



foto zdroj: http://www.adelightsomelife.com



čtvrtek 26. listopadu 2015

Když se připozdívá...



Krásný podvečer!


Tuhle jsem si povzdechla, že je škoda, 
že mi už dovolená utekla. 
Měla jsem volno od čtvrtka do pondělí.
Člověk by si měl totiž dávat pozor na to, 
co si přeje.
V pondělí odpoledne dostala Lucinka vysokou horečku,
a včera zněla diagnoza nelítostně 
- angína a 10 dní antibiotika.
Tak abychom si to marodění alespoň trošinku zpříjemnili,
začala jsem uklízet a chystat na advent.
A když se začně připozdívat,
zapálíme si svíčky, rozsvítíme světýlka
a rázem je krásně, milo a útulno.... 































A co vy?
Už se také chystáte?
Už máte připravený adventní věnec, nebo vyčkáváte až na víkend?
Posíláme vám všem od nás milé pozdravy a hezký zbytek dne!


Vaše Radka

pondělí 23. listopadu 2015

Vánoční věnec



Krásné odpoledne!


Minulý rok jsem na pinterestu objevila jeden úžasný věnec, 
ze kterého jsem byla nadšená. 
Byl přírodní - z větviček, šišek, bobulek. 
Byl tak jednudochý a kouzelný.


Loňské korpusy na věnečky mi po Vánocích manžel omylem vyhodil,
 tak jsem si říkala, co nového letos vymyslím.
A světe div se,
když jsem se dnes stavila v květinářství,
byl tam on.


Věnec,
do kterého jsem se loni zamilovala na pinterestu.
Jen byl dozdobený umělýma hvězdičkama a perličkama.
Myslela jsem si, že si pro něj dojdu později,
ale nakonec mi to nedalo - 
co kdyby se do něj zamiloval i někdo jiný :-)
Takže jsem si toho krasavce donesla domů.
Doma jsem jen odstranila to, co se mi nelíbí 
a to jen on - 
v celé své kráse...




















Venku už nám zase krásně chumelí,
kéž by takové počasí vydrželo :-)


Hezký zbytek dne!


Vaše Radka

neděle 22. listopadu 2015

Předadventní čas





Krásné sobotní odpoledne!


Přijde mi až neskutečné, jak celý rok utekl. 
Je to pomalu včera, co jsem nastoupila do práce 
a on už je to víc jak rok.
Příští týden už zase zapálíme první adventní svíčku.
Už se neskutečně na všechny tyhle přípravy těším.
Ačkoliv mnoho lidí říká, že jsou otrávení ze všech těch příprav, množství lidí,
tak já se tímhle otrávit nenechám.
Užívám si to se vším všudy a protože už se nemůžeme dočkat,
malinko jsme už do našeho domava vpustili tento víkend.
Jsou to radůstky, kterými si dokáži zlepšit náladu, když zrovna není fajn den.




























V tomhle období si i ráda polenoším s vánočním číslem časopisů, 
které mám u nás na trhu nejraději
 - Krásný Venkov a Venkov a styl...



















Možná jste si všimly i dózy s ořechy. 
Tenhle rok se mi jich sešlo od mojí mamky, babičky a manželovy maminky tolik, že jsem si nejprve říkala,
 co s nimi budu dělat. 
Takových dóz budu mít totiž určitě minimálně čtyři pět.
 Ale už mám naštěstí vymyšlený nápad, 
a pokud se zadaří, můžete se i vy těšit na prima tip :-)

A víte, co mi po rádu udělalo snad nějvětší radost?
První sníh.
První sníh je totiž pro mě něco až téměř magického.
První sníh je jen jeden 
a vždycky mám z něj ohromnou radost.
Prostě jako malá holka :-)
Když jsme šli dnes s rodinkou na nákup,
chytala jsem s dětmi jednotlivé vločky na bundu a pozorovaly jsme roztodivné a překrásné tvary.
Tleskala jsem a jásala:
Hurá hurá, sněží :-)
Až se mi manžel musel smát.... 
První sníh sice většinou dlouho nevydrží,
ale radost z něj je neskutečná...



















A co vy?
Už se také pomalinku chystáte?
Co máte na adventu nejraději?
Vnímáte ho jako jakoukoliv jinou dobu,
nebo si ho užíváte?
Krásný zbytek dne!

Vaše Radka