středa 27. prosince 2017

Červenobílé Vánoce 2017





Krásné odpoledne!


Když tak rekapituluji,
co jsem vám tento rok připravila za články,
velká sláva to není.
Ale člověk se na to musí mrknout i z druhé stránky.
Taky to mohlo dopadnout ještě mnohem hůře :-)
Na blog jsem nezanevřela,
jen se přiznám,
že myšlenky se tento rok ubíraly úplně jiným směrem.
A přiznám se,
že na blog jsem si velmi často ani nevzdechla...

Tenhle rok byl pro mne zlomový.
Ještě před rokem jsem jen matně tušila,
co mne čeká a v tuhle chvíli už je to vše za mnou.
Začínám znovu a doufám,
že nám to s dětmi půjde tak, jak má.
Čeká nás ještě daleká cesta a doufám,
že to vše zvládneme tak,
abychom si jednou mohli všichni 3 říct:
Jsem pyšná na to,
co z dětí vyrostlo.
A děti aby řekly,
že jsou pyšné na to,
jakou mají mámu.
Ne vždy je to jednoduché.
Jsou chvíle,
kdy tečou slzy,
kdy člověk jakoby ztrácel sílu,
kdy je nervózní a protivný.
Ale pak jsou zase chvíle,
kdy je vše tak jak má být,
člověk je vyrovnaný, spokojený a šťastný
a cítí, že domov je naplněný harmonií. 


Po delší době jsem o Vánocích zase vzala do ruky fotoaparát,
ne jen telefon,
a já vás nyní na chvilinku zvu,
abyste k nám nakoukli....









































































Přeji vám všem,
kteří i přes mou absenci tady na blogu 
nadále zůstáváte mými čtenáři,
aby pro Vás byl příští rok milý, úspěšný a poklidný....



Vaše Radka



PS:
Nic nebudu slibovat, ale doufám,
že se tu příští rok sejdeme častěji :-)