Bílá, bílá, bílá....

Krásné úterý!

Dnes jsme byli s Pepánkem na pravidelné kontrole v Motole.

Na kardiologii i endokrinologii bylo vše v pořádku,

tak doufám, že vše půjde minimálně tak dobře,

jako doposud.

Jen dnes to tedy bylo časově docela velmi náročné -

dorazili jsme na devátou a z Motola jsme odjížděli až po jedné hodině.

Ale jako odměnu za to vše jsme se stavili v Ikee,

i když plánovaná nebyla...

A protože už bylo na čase pořídit nové talíře,

tentokrát došlo na ně.

 I když na dezerty mám ráda můj milovaný green gate porcelán,

poslední dobou přicházím čím dál tím víc na chuť věcem jednoduchým,

moderním a přírodním barvám kombinavaným s barvou bílou.

Takže tohle do "konceptu" zapadlo stoprocentně. :-)

Ale protože jak už jsem psala,

nebyla Ikea plánovaná a tudíž jsem neměla napsaný seznam,

chybička se vbloudila,

a krom hlubokých a mělkých talířů a misek jsem bohužel zapomněla na dezertní talířky.

Ale není to žádná tragédie a příště dojde i na ně...

A protože mám moc ráda keramické obaly na květiny z Ikey, 

dnes jsem si vybrala ještě dva včetně dalších dvou pokojových kytiček,

 kterých není nikdy dost. 

A to by nebyla návštěva Ikey,

abychom si domů nepřivezly nějakou svíčku.

Tentokrát si po jedné vybrala i Lucinka a Pepánek...

 Možná tohle pochopí jen ženská,

ale srdíčko si úplně poskočilo,

když se všechny ty věci rozložily na stůl....

Máte také rádi Ikeu?

A čemu neodolíte vy,

 pokud tam zavítáte?

Nebo jste naopak odpůrcem?

Mějte se krásně a hezký zbytek dnešního dne!

Vaše Radka


PS: Všem moc děkuji za předchozí komentáře k článkům! ♥

Makronky

Krásné odpoledne!

Taky máte v hlavě nějaký pokrm, 

u kterého máte strašnou touhu ho ochutnat?

U mě jsou to například makronky.

Jsou neskutečně fotogenické 

(viděla jsem například na pinterestu spoustu úžasných fotek)

a protože ve mě někdy vzbuzuje touhu něco ochutnat právě vizuální stránka pokrmu,

měla jsem je v hlavě už nějaký ten pátek,

ale zatím jsem na ně nikdy nenarazila.

Až teprve dneska jsem je byla spešl koupit v Lidlu.

Jejich nevýhodou je jejich křehkost,

v obchodě bylo několik balení docela pomačkaných.

Možná je to i tím,

že se k nim zákazníci nechovají zrovna s láskou a citem :-)

My jsme si je domů nesli jako svátost - 

v samostatném sáčku,

aby za cesty nepřišly k úhoně.

Doma jsem je nejprve nafotila - 

to jsem si totiž nemohla nechat ujít :-)

A pak to přišlo..

První ochutnání, první křpnutí ukončené táhlým krémem.

A i když mi chutnaly,

asi nebudu patřit k jejich bezmezným obdivovatelům, milovníkům, fandům.

Možná si to markonky nezaslouží,

ale v tuhle chvíli mi chutnají daleko víc české laskonky...

A co vy?

Jste milovnicemi makronek?

Už jste je doma zkusily upéct?

Já jsem ráda, že jsem je ochutnala.

Zklamaná nejsem,

i když jsem čekala malinko víc!

Krásný zbytek dne!

Vaše Radka

14. únor

Krásný podvečer!

Pro někoho je tento den úplně normální běžný den.

Pro někoho je to den sv. Valentýna.

Soudě podle sortimentu obchodů je procento slavících

 hodně veliké :-)

Díky sv. Valentýnu byl tento víkend "náš" obchod doslova 

"přeplněný" květinami.

Nevěděla jsem, jaké si domů donést.

Byla jsem ve svém živlu,

vy které máte rádi květiny mě určitě chápete :-) 

Nakonec mne okouzlila nádherná malá orchidej v obalu. 

Možná i ten tomu dal neobyčejný vzhled,

který mne zaujal hned na první pohled,

tak jsem dala této kytičkce tentokrát přednost před růžemi, narciskami, tulipány...

 

A čím je pro naši rodinu 14. únor?

Pro nás je to již sedmým rokem den,

kdy máme našeho Pepánka,

který se právě na den sv. Valentýna narodil.

Jako by to byl náš symbol lásky :-)

Takže Pepánku, 

ještě jednou krásné narozeniny a přejeme Ti,

aby pro Tebe byl tenhle rok rokem příjemných změn,

kdy nastoupíš do 1. třídy!

Přejeme Ti samé zdraví,

hodně pozitivně naladěných dní,

dobrou náladu, prima kamarády

a splnění co nejvíce z toho,

co si přeješ!

Krásný zbytek dne!

Vaše Radka

Toskánská fazolová polévka

Krásnou sobotu!

Mám před sebou 4 volné dny a hodlám si je do syta užít!

Děti mají od pondělí jarní prázdniny.

Sice si nemohu vzít volno na celý týden,

ale dva dny jsou alespoň trochu kompromis.

Když jsem dnes ráno ležela v posteli

 a přemýšlela, co bychom si mohli dobrého připravit,

jako první mě napadl eintopf.

Nakonec to ale bude italská varianta bez uzeniny -

hustá toskánská fazolová polévka, kterou jsem našla na stránkách prima fresh...

Suroviny:

2 lžíce olivového oleje, 1 cibule, 2 mrkve,  2 řapíky celeru, 1 cuketa, 1 malá dýně hokaido 

(ještě jsem měla v zásobě a najednou se hodí :-),

 4 stroužky česneku, 1/4 lžičky mleté papriky,

 1/4 lžičky mletého rozmarýnu, 1/4 lžičky tymiánu,

 2 plechovky bílých fazolí,

 1 plechovka oloupaných a nakrájených rajčat,

 2 hrsti baby špenátu, 1 lžíce cukru,

 1 lžíce vinného octa, sůl, pepř, chedar

 

V hrnci rozpálíme olivový olej 

a postupně přidáme na jemno nakrájenou cibuli, 

na půlkolečka nakrájenou mrkev,

 na půlkolečka nakrájenou cuketu,

 na menší kostičky nakrájenou dýni a restujeme. 

Po cca 5 minutách přidáme prolisovaný česnek 

a koření 

a restujeme dalších cca 20 minut. 

Orestovanou zeleninu zalijeme litrem vody nebo vývaru,

 přidáme plechovky fazolí a rajčat, 

promícháme, ochutíme vinným octem, solí a cukrem,

 přidáme nasekaný baby špenát

 a vaříme na mírném ohni asi 20 minut. 

Poté jen zlehka několikrát ponorným mixerem mixneme,

 aby nám zůstaly v polévce celé kousky zeleniny 

a podáváme s chlebem a kousky chedaru.

Přeji vám krásný odpočinkový víkend!

Vaše Radka

Když je den jako vyšitý....

Krásné odpoledne!

Před pár minutami jsem dorazila domů,

a protože jsem ještě plná dojmů a zážitků,

rozhodla jsem se, 

že se s Vámi podělím s mým dnešním dnem.

Ráno jsem se probudila ještě před zazvoněním budíku.

V hlavě mi dozníval ještě nějaký sen,

který už si ale už nyní nepamatuji, 

jak to tak bývá.

Byla jsem příjemně vyspalá, 

oči mne nebolely a tak jsem si říkala,

 jak je milé, ještě si poležet,

 než zazvoní budík.

Po chvilince mi to nedalo 

a že se podívám na telefon,

kolik mi zbývá ještě minut příjemného lenošení vedle Pepánka ve vyhřáté posteli.

Telefon byl ale úplně hluchý,

pouze problikávalo červené světýlko značící vybitý telefon.

Vstala jsem tedy 

a šla se podívat do kuchyně,

kolik je hodin.

Šok! 

Bylo 5 minut po šesté!

Vstáváme v půl šesté 

a z bytu odcházíme něco málo po čtvrt na 7.

Rychle vzbudit Pepánka!

Tentokrát žádná snídaně!

Směr koupelna - umýt, vyčistit zuby, učesat, nalíčit, obléci!

Tentokrát se stlaní postele nekoná 

- NESTÍHÁME!

Zjistit příčinu toho,

 proč mi nezvonil budík na telefonu

 a proč mi nevolal ani manžel,

kterého máme jako pojistku,

 že bychom se nevzbudili.

Telefon úplně vybitý. 

Ale proč? 

Je v nabíječce 

a nabíječka je v zásuvvce.

Po ohledání nabíječky jsem hned zjistila příčinu.

Nabíječka je překousaná od našeho milovaného králíčka.

V tu chvíli ze mě vypadlo jen: 

o víkendu je králík na smětaně :-D 

A protože máme doma jen 2 funkční nabíječky

a jednu z nich má Lucinka s sebou u babičky,

protože tam marodí

 a druhá je překousaná,

není ani šance si vzít jinou s sebou do práce.

Takže mě v hlavě hned přepadne panika,

co si bude říkat manžel,

že se nám nemůže dovolat.

V poklusu letíme do školky, 

Pepánek se převlékne

 a já letím na autobus do práce.

Nevím, kolik z vás si pamatuje telefonní číslo své drahé polovičky,

ale já od té doby,

 co mám číslo v paměti telefonu,

si ho prostě nemám snahu zamamatovat,

takže ani z pevné linky jsem ihned nemohla volat.

Ještě málo hodin na to,

 abych volala babičce a Lucince.

Nakonec mi kolegyně z jiné kanceláře půjčuje svou nabíječku 

a alespoň jeden problém je vyřešený.

Potom jsem se dovolala babičce,

 ta mi dala číslo na manžela 

a já mu mohla dát vědět, 

co se dělo.

Celý den byl v poklusu, shonu, v presu,

jako každý jiný za poslední cca 3 - 4 měsíce.

Hurá, mám donabitý svůj telefon

 - až půjdu z práce,

 musím si koupit novou nabíječku.

Jak jsem se zmýlila!

V půl třetí mě ještě volá šéfová na termín.

Termín se poněkud protáhl, 

takže už bych nestíhala vyzvedávat Pepánka ze školky.

Šéfová usedá za volat a veze mě ke školce.

Jak já ji byla vděčná!

Nevím, jak bych Pepčovi vysvětlila,

že dneska spí ve školce, mamka sama doma,

 tatínek v Kvasinách a Lucinka u babičky.

Naše rodina je poslední dobou jakási rozlítaná :-)

A to, 

že jsem si chtěla dnes ještě koupit nabíječku

 na to jsem si vzpomněla samozřejmě až doma.

Takže v tuhle chvíli se modlím,

aby mi telefon vydržel alespoň do rána 

a raději si nařídím na ráno Pepánkův budík

s autíčkem Mc Queen :-)

Co kdyby se chtěla situace opakovat :-)

Dnešní den stál opravdu za to už od jeho prvopočátku!

Ale víte co je zvláštní?

Nehroutím se,

dobrá nálada vydržela 

 a já doufám, 

že zítra budu mít v práci dostatek energie na to, 

abych splnila všechny zadané úkoly ještě před tím,

než budu mít v pondělí a úterý volno.... 

Přeji Vám všem krásný zbytek dnešního dne!

A když nejde o život,

však vy víte.... :-)

Vaše Radka

Krásnou sobotu...

...moje milé! 

A vlastně bych Vás tu v tomto roce chtěla přivítat úplně poprvé. 

Ano, je to tak.

Jako bych si dala předsevzetí, 

že letos nebudu blogovat :-)

Takové předsevzetí jsem si ale nedala,

důvod byl úplně jednoduchý -  

nezbýval čas.

V práci to mám od ledna ještě o kousek náročnější, 

protože mi odešla kolegyně,

ale také mi volný čas zabírá jeden projekt.

A doufám, 

že ten projekt dotáhneme do úspěšného konce.

Jakmile to bude na dobré cestě,

určitě se Vám svěřím,

o co jde :-)

Dnešní den na mě dýchl předzvěstí jara.

Už se nemůžu dočkat.

Tohle táhlé zimní období nemám ráda,

takže dny jako jsou dnešní mi zlepšují náladu.

 A také to, 

že už se v obchodech objevují krásné jarní kytičky.

Už jsem s domů donesla tulipány,

narcisky 

a v týdnu jsem neodolala těmto krásným zvonečkům...

Přeji Vám všem krásný zbytek víkendu a doufám, že se tu s vámi "uvidím" častěji :-)

PS: Musím také nakouknout,

 kde je co u Vás nového,

protože teď jsem opravdu "mimo" :-)

Vaše Radka

Když se pod vánočním stromečkem splní dětské sny a přání...

Nepatříme zrovna ke sportovní rodině.

Manžel je pracovně vytížený

a já mám od mala nějaké zdravotní omezení,

které mě ve sportu docela dost limitovalo.

Proto jsem byla moc překvapená, 

když si letos Lucinka přála k Ježíšku kolečkové brusle.

A nakonec je nedonesl Ježíšek nejen Lucince, 

ale i Pepánkovi.

Nadšení bylo ohromné

 a dokonce ukáplo i pár slziček štěstí.

A jak jsme byli s manželem překvapení,

 když se Lucinka s Pepánkem naučili bruslit opravdu rychle

 a čtvrtý den už jezdili bez pádů a jsou si jistí.

Samozřejmě vždy je co zlepšovat,

ale vzhledem k tomu, 

že na bruslích oba stáli poprvé 26. prosince,

fakt úctyhodný výkon :-)

No a nakonec jsem se pro bruslení nadchla také,

půjčila jsem si Lucinky brusle 

(výhoda že máme nyní už stejně velikou nohu :-)

a světe div se,

ono to jde :-)

Takže výzva pro rok 2016?

Brusle si koupíme i my s manželem 

a začneme si užívat tohoto sportu :-)

A co vy?

Jaké máte výzvy před sebou pro příští rok vy?

Já jsem si jich určila hned několik

a uvidíme,

 co se podaří a co ne.

Hlavní je,

abychom si vše užívali s radostí a chutí.

Hezkého a veselého Silvestra!

Vaše Radka