Svařák neboli Gluehwein ...

Když jsem přemýšlela, o čem bych vám v tomto období mohla napsat, napadlo mě hned několik témat. Jednak další tvoření s dětmi a potom svíčky, vonné vosky a jim podobné. Dalším tématem byl svařák. Ačkoliv během roku téměř nepiju, dokonce i na Silvestra si dávám s dětmi nealko "šampus" :-) , v sychravém počasí neodolám čaji a svařáku. Sice si na něj musím momentáně nechat zajít chuť, protože by se nesnesl v kombinaci s léky, ale to neznamená, že se na něj nemůžu zatím těšit a vám o něm napsat. 

                                               zdroj: Pinterest

I když pravděpodobně všichni víme, o co se jedná, malinko jsem zapátrala, co se o svařáku píše na internetu. Svařené víno neboli svařák je teplý nápoj vyráběný typicky z červeného vína nejrůznější kvality smícháním s bylinným odvarem. V dřívějších dobách se takto „napravovalo“ nekvalitní víno. V současnosti se často doslazuje cukrem a podává s plátky citronu. Tak píše wikipedie.

Pokud by čistě náhodou někdo nevěděl, jak na tento výborný horký nápoj, který nejen výborně chutná, ale který v období podzimu a zimy po prácházce krásně zahřeje,připravuje, tak tady je recept:

Suroviny:

1l červeného vína, cukr dle chuti, 1 kus celé skořice, 1 kus badyánu, 5 ks hřebíčku, plátek citronu

Víno nalijeme do kastrolu, přidáme koření a zahříváme, dokud se nezačne tvořit bílá pěna. Vsypeme cukr a za stálého míchání necháme ohřát až do hustší pěny, avšak nesmí se začít vařit. Zmírníme teplotu a asi 3 minuty ještě necháme prohřát. Nalijeme do hrníčků, ozdobíme plátkem citrónu a podáváme horké.

Když jsem hledala další zajímavosti o svařáku, narazila jsem ještě na variantu medového svařáku a karamelového. Medový svařák si připravíme tak, že do hotového ještě přidáme med. U karamelového si nejprve připravíme karamel rozpuštěním cukru a ten pak zalijeme vínem a přidáme koření. 

                                             zdroj: Pinterest

Ke svařáku mám ještě jedno moc hezké povídání a vzpomínky. Jako studentka vyšší odborné školy jsem byla na výměnném jazykovém pobytu v Německu. Měla jsem to štěstí, že se tato výměna uskutečnila pro mě v jednom z nějkrásnějším období - v období před Vánocemi. Měla jsem tedy možnost zažít vánoční atmosféru a dobu adventu i v jiné zemi. S mojí "rodinou" jsme navštívili i krásné malinké zapadlé hospůdky s atmosférou s velikým A. Nesměly chybět zázvorky, kandovaný cukr a svařák, neboli Gluehwein. V jedné z hospůdek podávali svařák v úžasných malovaných zimních hrnečkách. Byla jsem jimi doslova okouzlená! Když jsem po týdnu odjížděla, měla jsem spousty hezkých vzpomínek, náhradní maminka byla úžasná a dostala jsem dárky a u toho přiložený dopis, který jsem si měla rozbalit až doma. A jaké bylo překvapení, když dárkem byly právě 4 tyto úžasné hrnečky, které jsem tolik obdivovala. Takže se podařilo přesně to, o čem mi paní Vespermann v dopise psala. Abych si při pití svařáku na ně vždy vzpomněla. A to se daří do puntíku ještě dnes, po více jak 10 letech.

A jakému horkému nápoji dáváte přednost vy? Svařáku, punči nebo ještě něčemu jinému? Budu moc ráda, když mi napíšete a třeba i Vaše zážitky....

Vaše Radka