Krásný večer! Dnes v noci, nebo spíše nad ránem mě napadlo téma dnešního článku. Tím jsou pověry. A proč? Třeba proto, že se mi dnes v noci zdál ošklivý sen a já teprve ráno zjitila, že mám knoflíky u hlavy. Moje maminka nám vždy říkala, ať nespíme s knoflíky u hlavy, nebo se nám budou zdát ošklivé sny. A tentokrát se tato pověra naplnila do posledního puntíku.
Určitě máte i vy některé pověry, kterými se řídíte a na které věříte. Myslím, že úplně tou nejznámější a nejrozšířenější pověrou je nešťastný pátek třináctého. Naší rodinu třináctka provází řekla bych po celou dobu. Už když jsem se seznámila s manželem, byl právě již zmíněný pátek třináctého. Bydlíme v bytě č. 13, Lucinka má 13. prosince svátek a 13. února mi chtěli naplánovat i císařský řez Pepánka. To už jsem ale odmítla s tím, že přeci jen nechci osud pokoušet a že těch třináctek už je opravdu hodně a nedopustím, aby měl Pepánek případně smůlu už od narození :-) . Pamatuji si, že se mi doktorka smála a s humorem pohrozila, jestli nevydržím do pondělí šestnástého. A co myslíte? Pepánkovi se zachtělo samozřejmě na svět dříve - v sobotu 14. února na svatého Valentýna. Už při příjezdu na příjem ve mě hrklo. Na příjmu byla právě paní doktorka, která mi plánovala císařský řez a samozřejmě mi se smíchem řekla: Já Vám to říkala :-). Druhý den se na mě pak chodili z oddělení dívat a říkali s úsměvem: Tak to jste vy, která nechtěla rodit v pátek třináctého. Ale celkově si myslím, že třináctka není pro nás zase tak strašná.
Na opačném konci smůly je štěstí a já věřím, že čtyřlístek to štěstí nosí. Před lety jsem letěla poprvé letadlem na výměnný pobyt do Německa a s sebou jsem si vezla ve slovníku hned několik vylisovaných čtyřlístků. A asi opravdu štěstí přinesly . Svůj úplně první let jsem přežila bez úhony a výměnný pobyt se moc vydařil. Nebo třeba že pavouci nosí štěstí. I když pavouky vůůůbec nemusím, nedalo by mi, abych doma nějakého pavouka zabila.
A co ještě nemám ráda? Z čeho mám nepříjmený pocit a běhá mi mráz po zádech? Z černých koček, které přeběhnou přes cestu, dávám si pozor, abych nerozbila zrcadlo a neměla jsem tak smůlu 7 let, neměli jsme doma kočárek před narozením dětí, při štědrovečerní večeři nevstáváme nikdo od stolu, když řeknu něco, co nechci zakřiknout, zaklepu to na dřevo.... Člověk si ani neuvědomí, kolik věcí dělá automaticky, aniž by nad tím hlouběji přemýšlel. Jednoduše existují určité pověry, které člověk má v sobě zakořeněné a snaží se určitým situacím vědomě vyhýbat, i když není vědecky doložené, že by to nebo to smůlu přineslo. Ale co kdyby....
A co vy? Věříte také na pověry?
Dnes už vám přeji krásně strávený nedělní večer!
Vaše Radka
Radka, ako hovoríš, niektoré veci robíme automaticky a vôbec si to neuvedomujeme. Čo sa týka čiernej mačky jednu máme doma, a je to náš miláčik, takže povera o čiernej mačke u nás neplatí. Andrea
OdpovědětVymazatRadko tak mě se zdávají ošklivé sny dost často...budu si muset ty knoflíky tedy pohlídat :o) to je opravdu zajímavé....
OdpovědětVymazatna vánoce také u nás nikdo nesmí od stolu--tedy kromě mě -- hospodyně :o)
a pavouky se také snažím nezabíjet --- chytám je do sklenice :o))))
měj se moc hezky.Martina
Radu, rozebrala si to perfektně a důkladně. Mám asi stejný závěr, člověk řekne, že na pověry nevěří, ale každý se nějakou automatický řídí...Jen tu 13 mám jednoznačně šťastnou - před 30 lety jsem začala 13. chodit se svým mužem, 13. jsme se brali... a dobrý :o)
OdpovědětVymazatHezký večer, Helena
Radu, přesně ani nevím, zda věřím nebo nevěřím, leč všechno automaticky dělám:o))..tak mě to naučili a tak jsem to učila já:o))..a ještě máme v rodině jednu pověru, tu jsme si vytvořili tak nějak sami, prostě do letadla vždycky vstupujeme pravou a já při startu vždy potichu odcituji celý Otčenáš a k tomu si dám Andělíčku a vyjmenuji celičkou rodinu, koho všeho má ochraňovat..Dějí se mi náhody a občas mívám pocit, že to co se právě děje, že jsem již zažila, ale to má asi občas každý..věřím na takové to NĚCO mezi nebem a zemí.. měj se moc hezky Inka
OdpovědětVymazatMilá Radko, věřím na spoustu pověr, i když jinak jsem člověk racionální. Ale teď o vánočních svátcích se na dvou návštěvách u příbuzných stalo, že při nalévání vína vždy trochu ukáplo na ubrus. Pomyslela jsem si co vždycky říkala babička:,,Budou křtiny". To jsme ještě nikdo netušili, že za pár dní dcera zjistí, že je těhotná. Tak na tom asi něco bude :-). Hezký den.Jitka
OdpovědětVymazatU mě jen ta černá kočka .... to se fakt obrátim a jdu jinudy:-))
OdpovědětVymazat