Ještě jednou bych chtěla poděkovat.
Chtěla bych poděkovat za Vaše reakce tady na blogu, na facebooku i za zprávy, které jste mi poslaly na mail.
Za vaše slova podpory, povzbuzení, účasti, za řádky spousty krásných a soucitných slov a dokonce za fotky.
Když jsem článek psala, bylo to spíše z důvodu, že jsem se ten den chtěla vypsat a vůbec jsem si nedovedla představit, kolik z vás se mi ozve :-)
Když jsem s blogem začínala, poslala mi jedna dobrá duše vzkaz. Vzkaz o tom, že mezi blogerkami je krásně. Že je to jakoby jiný svět - svět, kde se mezi sebou lidé podporují, píší si spousty hezkých slov.
A teď jsem poznala, že nejen slov pochval, ale právě podpory.
Než jsem začala psát, zeptala jsem se Pepánka, jestli mu nevadí, že o tom napíšu. Nevadilo mu to.
Když jsem článek napsala, přečetla jsem ho v posteli manželovi a zeptala jsem se ho, jestli mu nevadí, že jsem veřejně napsala o tom, co nás trápí. Nevadilo mu to.
Když něco svěříte osobě, kterou neznáte, je to jednodušší právě proto, že svým způsobem píšete anonymně.
Ale tady jsem věděla, že si to může přečíst kdokoliv, kdo nás zná a proto to bylo malinko složitější.
Blog si čte moje mamka, když se jí něco hodně líbí, ukazuje to i mému taťkovi, který jinak je internetem nepolíbený, nemáho rád.
Je mi jasné, že články můžou číst třeba i sousedé, lidé z našeho okolí a já o tom ani nevím.
Třeba jsem šla jednou na gynekologii a sesřička mi říkala, že náhodou na můj blog narazila. Nebo se mi ozvala bývalá "spolužačka" ze školky.
Takže on ten internet zase až tak anonymní není :-)
Takže ještě jednou děkuji za vaše komentáře, za vaše komentáře u všech článků, za čas, který zde strávíte, za čas, který věnujete tomu, abyste mi tu znechali vzkaz.
Moc si toho vážm a musím se přiznat, že všechno tohle mi dělá dny krásnější!
Proto ode mě přijměte alespoň virutální kytičku a snad vám udělá takovou radost, jako vy mě, že tu se mnou trávíte váš volný čas, že jste mě povzbudily a zlepšily náladu!
Krásný zbytek dne!
Vaše Radka
A ještě jedno moudro nakonec:
Dej každému dni příležitost, aby se mohl stát tím nejkrásnějším dnem v tvém životě. (M. Twain)
Já ti děkuji za tvůj blog..Je inspirující..Hezký den iLA
OdpovědětVymazatIlonko, jsem moc ráda za Tvé návštěvy a jsem ráda, že se Ti u mě líbí :-) Radka
VymazatRaduš, chtěla jsem Ti napsat ke Tvému článečku ohledně Pepánka. Můj syn, vždy patřil ve škole k těm menším . Byla jsem z toho trochu smutná, ale pak jsem si řekla, že důležitější je, že je jinak zdravý a v pohodě. Dnes je mu skoro 22 let a mezi velikány nepatří, měří 168cm a bere to v pohodě. Má práci a je z něj správný mladý muž.
OdpovědětVymazatNení ani tak důležité jestli Pepánek naroste do výšky, ale že je zdravý a jaký bude. A o to nemám strach, vyrůstá v rodině plné lásky a porozumění.
A nakonec možná ještě Pepánek překvapí , vždyť ještě má čas.
Měj se krásně a přeji prima neděli. Jana
Milá Jani, moc Ti děkuji za Tvůj vzkaz, povzbudilo mě to do "dalšího boje". Manžel mi to taky říká, že ještě vyroste, že se budeme ještě divit :-) A doufám, že toho správného maldého muže budeme mít také - to přirovnání se mi strašně moc líbilo!
VymazatPřeji krásný večer a hezké pozdravy! Radka
Je to tak Radu. V dnešní době o anonymitě asi nemůže být řeč, někdy se mi zdá, že všichni znají všechny... Ale pokud se ti napsáním toho článku trochu ulevilo, je to dobře! Maminka ti sem píše krásné vzkazy, vždycky si uvědomím, že by na světě bylo lépe, kdyby každá máma měla s dcerou takový vztah, jako máte vy dvě.
OdpovědětVymazatMěj hezkou neděli, pa Helena
PS: ten koláč vypadá úžasně, na slaný karamel se chystám už taaak dlouho :o)
Helenko, děkuji moc! Jo, mamka pro mě moc znamená, je to jeden z nejbližších lidí, co mám! Jinak koláč je opravdu vynikající, určitě ho zkus! Měj se krásně! Radka
VymazatVelmi pekne slova :)
OdpovědětVymazatDěkuji moc a příjemný večer! Radka
Vymazata já ti zas děkuju za to, že sem můžu chodit pro inspiraci.
OdpovědětVymazatMajka
Majko, tak to jsem opravdu moc ráda! Krásný večer! Radka
Vymazat