U našeho domu bydlí štěstí ... + giveaway

Dnešní odpoledne je jedno z těch, která miluji. Nic nemusíme, máme čas na lenošení, čas na to, co nás baví. Ležím na zahradě za naším domem. Zem je krásně vyhřátá a slunce pálí. Pálí do zad, pálí na vše kolem mne. Děti se utíkaly schovat do "pirátského domečku" :-) Já si horko a sluníčko užívám. Miluji ho! Čtu si knížku o milovaném Toskánsku a vítr si pohrává s mými vlasy. Ty se na slunci lesknou a odráží sluneční záři. Jsem zrzka :-)

Pozoruji trávu, sedmikrásky a jetel kolem mne, se kterým si větřík pohrává a květy se ve vánku mihotají sem a tam. Je to velmi příjemné. Sluníčko pálí, ale vánek je svěží, takže si nepřipadáte jako ve výhni. Mám dojem, že budu mít spálená záda :-)

Zavírám oči a představuji si, jak jsem někde na jihu u moře. Vždycky to tak mám. Jakmile přijdou takovéto dny, sbalila bych si pár věcí a zmizela bych tam na jih. Jako bych tam v minulosti žila a táhlo mě to tam zpět. 

Znovu se ponořím do knížky a nechávám se unášet fantazií do Toskánska. Po stránkách mi tu a tam přeběhne nějaký povouček, mravenec, nebo dokonce mšice. Pobíhají po stránkách, žijí si svým hmyzím životem, ale o tom okolním nemají ani tušení :-)

Otočím se na záda a můj zrak padne na azuro. Modř naruší pouze sem tam bílé obláčky a bílé rozplývající se čáry po mizejících letadlech.

Z rozjímání mne vytrhne Lucinka. Přinesla mi čtyřlístek a za chvíli ještě jeden. Nedá mi to a jdu za ní, zkusit také své štěstí. Povedlo se! I já za chvilku držím mezi prsty zelené štěstí! Všechny čtyřlístky zakládám opatrně do knížky k vylisování. Ihned si vzpomenu na to, jak jsem ještě jako studentka letěla na výměnný studentský pobyt do Německa a ve slovníku jsem si s sebou vezla vylisované čtyřlístky pro štěstí.

U našeho domu prostě bydlí štěstí. A myslím, že nejen to zelené. Zřejmě vyvažuje třináctku, která nás provází naším životem. Byt č. 13, dcera má třináctého svátek a my jsme se s manželem dokonce seznámili v pátek 13. Občas nás potkají věci, které nejsou zrovna příjemné, ale zatím jsme se se vším "poprali". Vzpomínám si na na chvíli, kdy mne čekalo jedno důležité vyšetření a já den před ním u nás za domem na kopci při pouštění draků viděla "Boží oko". V tu chvíli mne napadlo, že ten nad námi nade mnou drží ochrannou ruku, a že vše všechno bude v pořádku.

Moje myšlenky se začínají ubírat zase jiným směrem. Směrem, kterým se ubírají už zhruba dva měsíce. Možná už někteří tušíte a kdo ne, tomu to prozradím. Jsem velmi překvapená, že blog, který jsem začala psát, už bude mít 10 tisíc shlédnutí. Všem, kteří tu trávíte svůj volný čas, kteří mi tu necháváte vzkazy, všem moc děkuji! Moc pro mne znamenají "návštěvy" lidí, kteří mne znali už před, ale i těch, které jsem stačila za tu krátkou chvíli "poznat" díky blogu. Občas chvilku zalituji, že jsem s ním nezačala dříve, protože člověk se stane ještě více krativní a musím se přiznat, že se na určité věci začnete dívat ještě jiným pohledem.  Ale pak si řeknu, že se  stane vše z nějakého důvodu a v ten správný okamžik.

Jako poděkování bych vám ráda věnovala malou pozornost z mojí tvorby - háčkovanou klíčenku. A co pro to musíte udělat? Stačí napsat, co pro vás znamená štěstí a kdy jste měli to největší a uvést e-mailovou adresu. Dva vylosovaní získají dáreček.

Takže všem ještě jednou veliké díky

Vaše Radka

PS1: Mám skutečně spálená záda, to zase bude noc :-)

PS2: V době, kdy jsem venku psala článek na kus papíru, jsem ještě netušila, že už jsme se přehoupli přes desetitisícovou hranici. Ale jo, je to tam :-)

Boží oko focelé loni na podzim