Z deníku uhoněné matky II.

Moje milé! Ani nevíte, jak moc jsem se těšila na víkend, že vám napíšu, jak to doma zvládáme, jak se mi práce začíná líbit, že mě bude bavit, jen co se pořádně zaučím a nebudu v tom a onom tápat, že jsem na sebe pyšná, kolik toho za ten den naběhám a zvládnu a i když jsem odpoledne unavená, že jsem šťastná, že to jde a že jsem v práci, že Lucinka už si pomalinku, ale jistě zvyká na rovnátka, zkrátka, že to doma zatím vypadá, že se bude dařit. Nebo lépe řečeno, že se dařilo - do dnešního rána. Aniž bych si něco podobného připouštěla po vzoru: Přitahuješ to, čemu věnuješ svou pozornost. Proto nevěnuj moc pozornosti svým strachům a obavám, protože tím je jen přikrmuješ. Jenže prostě člověk míní a život mění a občas člověku nepomůže ani pozitivní myšlení. Do rána nám obě děti onemocněly. Ráno to byl pro mě skutečně šok, vůbec jsem v tu chvíli nevěděla, co mám dělat. Protože i když mi kamarádky říkaly, že se tohle může stát, prostě jsem si v hlavě říkala a věřila tomu, že nám se to nestane, nebo lépe řečeno, vůbec jsem ani nepomyslela, že by se nám tohle mohlo přihodit. Takže jsem dneska smutná, je mi líto dětí, že jsou nemocné a mrzí mě, že nemůžu jít do práce, protože tohle je opravdu pech. Více jak čtyři měsíce byly děti v pohodě, neříkám, že třeba neměly nějakou rýmu, ale byly ve stavu, kdy mohly normálně chodit do školky a do školy. U lékaře nám paní doktorka řekla, že na Boleslavsku je v současné době asi 6 druhů viroz a u nás ve školce dokonce i spálový bacil. Věřím na to, že určité věci se dějí z nějakého důvodu a věřím, že třeba za pár dní zjistím, z jakého důvodu se stalo právě toto a právě v tuhle chvíli nám. Teď už na tom bohužel nic nezměním, jediné, co mohu změnit je to, že to vezmu jako holý fakt, že jsme to ani já ani děti neudělali schválně a že se budu s tím snažit srovnat bez zbytečných negativních myšlenek.

Tomu mi malinko dopomáhá fakt, že jsem dneska dostala balíček. Balíček s výhrou. Minulý týden probíhala na facebookových stránkách internetového obchůdku Dan Design soutěž o nádherný hrneček mé milované značky Green Gate. Zjistila jsem to celkem na poslední chvíli a do soutěže jsem poslala fotku, kterou jsem pořídila v poslední době. Spíše jsem si říkala, že nevyhraji, ale že bych byla hloupá, kdybych to alespoň nezkusila. 

 

Když jsem pak zjistila, že se má fotka ze 120 dostala do top desítky, byla jsem neskutečně šťastná, že se mi něco takového podařilo a už v tu chvíli jsem si říkala: Jsi vítěz :-) O to byl pro mě větší šok, když jsem se nakonec stala absolutní vítězkou, skončila jsem na prvním místě a ten nádherný hrneček jsem vyhrála. No a před chvilkou mi ho kurýr dovezl. A společně s ním jsem ještě dostala kouzelný katalog a veliké sirky. 

Lucinka i Pepánek 3 hodiny spali a teď mají oba horečku a z postýlek se jim nechce, takže je vidět, že na tom opravdu nejsou dobře. Určitě to znáte, že jen co je jim lépe, je těžké je udržet v postýlkách a Lucinka a Pepánek jsou v nich dnes sami a dobrovolně a ještě takovou dobu spali. Začátek se nám tedy zrovna moc nevydařil, ale věřím, že je to jen nevydařený start a že pak už nám bude přáno a půjde vše jako po másle.

Všem mým milým čtenářkám proto z celého srdce přeji, aby se jim smůla a nemoci vyhýbaly a abyste si užily poklidný a krásný víkend!

Vaše Radka