Šik po francouzsku - IV. - U vás doma - část první

Krásné nedělní odpoledne!

Další z článků ze série Šik po francouzsku jsem si nechávala na vhodnější dobu.

Na vhodnější dobu, až bude více času na sepsání.

Na dobu, až se to bude tematicky více hodit.

A nakonec přichází článek v době,

která není lehká nejen pro Francouze,

 ale i pro zbytek Evropy a západního světa.

Nesmíme si ale nechat vzít naše radosti,

musíme i v těžkých chvilkách žít pro to, 

co nám dává naději do budoucna a pozitivní myšlení

a proto může tento článek přispět třeba k tomu,

 že se na chvilku zastavíte, zasníte, usmějete a že vám bude zase dobře....

Když jsem zmínila, že jsem si článek schovávala na vhodnější dobu, 

kdy se bude hodit tematicky,

měla jsem na mysli jedno.

Blíží se nám doba adventní a s tím určitě u veliké části z Vás přípravy na nejkrásnější období v roce a ať už chceme nebo ne,

určitě s tím souvisí i úklid domácností a zútulňování našich domovů.

Přiznám se, že já mívám dvě uklízecí (nebo neuklízecí? :-) ) období.

Období, kdy se do všeho pustím s vervou, kdy po vzoru Betty Mconaldové z knížky Vejce a já vezmu  na pomoc i párátka a vydobývám i z těch úplně nejzastrčenejších koutků domácnosti mikroskopické částečky prachu a špíny.

A potom období, kdy kvůli únavě nebo dokonce nechuti či lenosti se prostě nedokáži k dennímu úklidu dokopat.

Zajímalo by mě, jak jste na tom vy? :-)

A protože mi byla knížka S madama Chic v Paříži přínosná v různých oblastech ženského života, s druhým dílem S madame Chic doma tomu není jinak.

A čím tedy začít v návaznosti na naše domácnosti a přístupem Francouzů?

Tím nejdůležitějším, co bychom se od Francouzů mohli naučit,

 je to, s jakým pozitivním přístupem přistupují k běžným záležitostem domácnosti.  

Ačkoliv mají Francouzi náročná zaměstnání,

jejich domovy jsou bez nepořádku, mají pravidelně teplá jídla a domácnosti působí uspořádaným dojmem bez chaozu.

A jak něčeho podobného tedy můžeme i my docílit?

Prvním heslem může být: Znovu se zamilujte do svého domova.

Jak už jsem se zmínila v jednom z předchozích článků, 

domov je místo, kde je nám dobře,

 kde se cítíme bezpečně, 

kde můžeme být čímkoliv chceme. 

Prostě je to domov s velkým D.

Přesto může přijít období, kdy začneme pociťovan určité pnutí,

 jako by se nám doma už nelíbilo tolik, jako dříve.

 Přemýšlíte, že dům či byt už nepředstavuje to, co jste si vysnili,

 že jste se ve svém životě posunuli dál 

a vaše bydlení nesplňuje už požadavky dané v tom daném časovém okamžiku.

Tak například my.

Když jsme se nastěhovali do našeho nového bytu, 

byli jsme nadšení.

S budoucím manželem jsme byli sami, 

takže oáza v podobě  vlastního bytu 2+ kk nám v našich uších zněla jako rajská hudba.

Postupem času jsme se ale rozrostli na 4 a najednou vidíme,

 že už toho prostoru není tolik, jako když jsme si tu domácnost začali budovat. 

Přestože podvědomě cítíme, že tohle není konečná a že bychom do budoucna chtěli změnu, 

přesto si v tomto mezičase nesmíme připustit žít jen jako v nějaké době přechodné, 

ale musíme vnímat to,

 že žijeme tady a teď a naplno, jak jen to jde.

 Ne jen jako v nějakém náhradním meziobdobí.

Prostě být v tomhle bytě šťastní jak jen to jde,

 protože důležité je si uvědomit,
 že někteří lidé by dali nevím co za to,

co máme my.

Pomoci nám může dle rad knížky může i to,

 že se na naše současné bydlení podíváme  jakoby očima někoho jiného. 

Jako byste přišla k vám domů na návštěvu.

Vzpomínám si, když jsem se šla na byt poprvé podívat,

 jak jsem vnímala vstupní prostor v bytě.

 Byla to malá chodbička, která vedla do ložnice a druhými dveřmi do netypicky tvarovaného obývacího pokoje.

 A co miluju do dnešního dne, tak jsou dřevěná hnědá okna.

 Žádný plast, ale dřevo. 

První týdny po nastěhování jsme dokonce neměli ani záclony 

a já se ráda kochala pohledem právě na dřevěné rámy oken...

Čím víc budeme mít svůj domov rády,

 tím větší budeme mít chuť o něj pečovat, chlácholit si ho...

Čím víc budeme mít svůj domov rády, 

tím se budeme snažit více o to, 

aby byl tím naším vysněným a uklizeným domovem, 

který jsme si představovaly už jako malé holčičky.

Když jsem byla doma, vůbec jsem nevnímala, jaká je to vlastně výhoda. 

Měla jsem spousty, spousty času. 

Spousty času nejen pro sebe, ale i pro domácnost.

Nyní, když už chodím do práce na plný úvazek a díky manželově pracovní vytížensoti je valná většina povinností kolem domácnosti a rodiny na mě,

 teprve teď vidím, že zvládnu i mnohem víc, 

než jsem si kdy dokázala představit.

Sice je to na úkor toho, že jsem zredukovala čas na odpočinek a koníčky, 

za cenu toho, že někdy padnu do postele a ani nevím jak jsem vlastně usnula,

 ale mám pocit, že vždy zvládneme ještě i trochu víc, 

než když si na pokraji sil dokážeme připustit. 

A tak je to se vším.

A protože jsem si ani nedokázala představit, 

jak péče o domácnost bude obsáhlé téma, v průběhu psaní jsem se rozhodla, 

že tento článek nakonec rozdělím na dvě části. 

Tu první zakončím tipy, které by vám mohly pomoci se vyburcovat k úklidu, 

nebo alespoň v knížce je spisovatelka zmiňuje
 a vlastně to je i to, co pomáhá mě.

A protože je období před Vánocemi, sepíšu to v návaznosti na toto období.

1. Pusťte si nějakou motivační hudbu. 

Hudbu, kterou máte rády. 

Před Vánocemi si s dětmi pouštíme koledy a vánoční písničky. 

A přiznám se, že si i vánoční úklid užíváme.

 I když jsem zvyklá dělat vánoční úklid opravdu poctivě 

a na vše musím "sáhnout mokrou handrou",

 vánoční úklid neberu jako povinnost,

 ale jako přípravy na dobu adventní a vánoční,
 kterou doslova miluji. 

Takže je to možná divné, ale vánoční úklid máme rádi :-)

2. Napište si seznam, co vše musíte udělat. 

Z počátku vás třeba vyděsí ty sloupce činností,

 které budete "muset" zvládnout, ale jednak na nic nezapomenete 

a jednak mi dělá hrozně dobře,

 když si zrovna teď mohu odškrtnout vyprané záclony 

a umytá okna a vidím,

 jak se z neodškrtaných pojmů začínají stávat zaškrtané řádky :-) 

3. Po úklidu se hezky pochvalte. 

Sednětě si a podívejte se na všechno, co jste ten den zvládly.

Je to hezký pocit, že jste se zase o kousek posunuly k cíli :-)

Teď Vám už popřeji krásný zbytek dnešního dne a doufám, 

že na druhou část článku nebudete muset čekat moc dlouho,

 jak je tomu u mne poslední dobou zvykem :-)

Vaše Radka