Krásné odpoledne!
Včera jsem dětem povlékala postýlky a říkám jim:
V postýlce si nechte maximálně 3 plyšáky,
ať se Vám dobře spí a nepřekáží vám.
A taky ať Vám spousta hraček nenarušuje Vaše sny
a zdají se vám jen ty hezké.
(Občas musíme totiž klepat polštáře před spaním na balkoně,
abychom ty ošklivé sny vyklepali ven).
U Lucinky to moc veliký problém není.
Její nejoblíbenější plyšoví kamarádi jsou
tvídová medvědice Růženka a
plyšový pejsek Čuflík.
Růženku dostala předminulé Vánoce,
ale Čuflík to s ní "táhne" už sedmý rok.
Čuflík se vlastně jmenoval nejprve Čudlík a původně byl Pepánkův.
Dostala jsem ho v práci, když se Pepánek narodil.
Ale když jsem ho donesla domů,
byla to láska na první pohled.
A tak to také zůstalo.
Člověk by neřekl,
jak i plyšák se může stát členem rodiny :-)
Pokud Lucinka někam cestuje na noc,
byla by doslova katastrofa,
kdyby Čuflíka zapomněla doma.
A dokonce i manžel nedá na Čuflíka dopustit.
Má už sice spravovanou pusinku a zašívané bříško,
ale je to ten nej plyšák,
jakého si na světě můžete přát.
Za to Pepánek.
Když jsem se pak do jeho postele podívala,
na polštáři sedělo tolik kamarádů,
že by se za to nemusela stydět ani ZOO :-)
Když jsem o tom mluvila s mojí mamkou,
tak mi jen řekla, po kom to asi má :-)
Kolem dokola jsem měla prý vždy vystlanou postel plyšovými kamarády
a spala jsem jen na úzkém proužku...
Pepánkův nej kamarád se jmenuje Símo a je to prasátko.
Ano, slyšíte dobře.
Žádný medvěd, pes nebo kočka.
Ale prasátko.
Jak říká Pepi: Čunítko..
Čunítko si vybral v Ikee po jedné z návštěv v Motole a
od té doby bez něj nedá ani ránu.
Koupe se sním v bazénu na chalupě, spí ve stanu,
dokonce s ním chodí na nákup.
Ano, vím, že nás čeká po prázdninách první třída,
ale rozmlouvejte chlapům jejich přátelství :-)
Pamatujete si ještě na vašeho nej kamaráda? :-)
Užijte si krásný zbytek pondělí!
Vaše Radka
Pamatuji si na velkého medvěda, ale tenkrát to ještě nebyli takoví měkoučcí plyšáčci jako teď. Takže ten mě moc neočaroval. Zato jsem zbožňovala mončičáka. Na tu radost, když mi ho taťka odkudsi dovezl byla neskutečná :)
OdpovědětVymazatRadu, i když jsem si řekla, že na Tvůj blog budu jen nahlížet a nebudu psát, abys zase neronila slzičky, tak tato výzva bude snad jen moje a už opravdu letitá vzpomínka. Když jsem byla opravdu malá, dostala jsem proutěný kočárek a v něm byla panenka se sádrovou hlavičkou a šitým růžovým tělíčkem. Na sobě měla růžové slabé froté kalhotky a na tělíčku, bílou halenku a na ní růžovou bundičku s kytičkami a měla kapucku. Jmenovala se KAČENKA. Moje nejmilejší hračka po celé dětství a když jsem ji asi v 16 letech opravdu opotřebovanou našla na hromádce, kterou mamka uchystala na vyhození, brečela jsem jako želva a ještě jsem ji uprosila, aby s námi mohla zůstat. Teď už panenku nemám. Ani nevím, snad ji mamka poslala do panenčího nebe, ale vzpomínám na ní s velkou láskou do dnes. Už to ani přes slzy nemůžu dopsat.
OdpovědětVymazatRadu, vzpomínka na Kačenku mě tak rozhodila, že jsem ještě chtěla napsat, že mám to štěstí a Čuflíka a Síma znám osobně. Dokonce u nás byli s Lucinkou a Pepíčkem 14 dní na prázdninách :-) a potvrzuji, hlavně bez Síma ani ránu. :-))
OdpovědětVymazatMoc mě Tvůj článek potěšil.
mamka
Zdravím Radu :-), tak já žádné velké lásky (plyšové kamarády) neměla. V posteli mi leželo vždycky nějaké kotě, štěňě, králíček dokonce i srneček, prostě co bylo malé a potřebovalo nakrmit, pochovat, oblíknout a povozit v kočárku :-))))... chudinky malý, ale naše Baru ta je vyloženě plyšová a o všechny svoje mazlíky se s láskou stará. Bez čeho nedá ani ránu, je "mazlideka", kterou taháme i do školky. Já ji vždy při přesunu škrtím v tašce, abych se za ten kus onuce nemusela stydět, 5let intenzivního žmoulání výšivky lvíčete je hodně znát a když spolu ležíme v posleli, tou výšivkou mi šmrdlá obličej a mě to přijde jako struhadlo :-)))))))))))))). No a Tomča, to je kadet. Do školky jsem mu vnutila alespoň plyšového kamaráda, aby mu tam nebylo smutno a on ho donesl bez nohy, když jsem se ho zeptala, kde má nohu, tak mi odpověděl, že špatně chodil... Krásný zbytek prázdnin!!
OdpovědětVymazatPepánkovi začíná škola, ať se mu tam moc líbí, Kája.