Šik po francouzsku - II. dieta a stravování

Krásné sobotní ráno!

Neznám ženu, která by alespoň jednou v životě nevyzkoušela nějakou tu dietu, 

která by neřešila jídlo. 

A tomuto tématu se proto věnovala i další kapitola knížky Madam Chic od Jennifer L. Scottové.

Tak jako mne nejvíc u šatníku překvapilo pravidlo 10 kousků a dost, 

u Francouzů mne překvapilo, 

tedy alespoň u těch, o kterých se v knížce píše, 

že mají pouze tři jídla za den a mezi nimi nic nejí. 

Tady vidím, že o Francii skutečně vím pramálo.

Mohlo by se zdát, že tedy v období mezi třemi hlavními jídly by mohl Francouze trápit hlad,

 ale skutečnost je úplně jiná.

  

Zdroj fotografie: Pinterest

Určitě mi dáte za pravdu, 

že pokud dodržujeme jídlo v pravidelných intervalech,

 nemůžeme trpět hlady.

 Pocit hladu, nebo lépe řečeno to, že nás honí mlsná, 

se ukazuje ve chvílích, kdy se začneme nudit.

Takže obvykle přichází v době, 

kdy přijdeme z práce, denní povinnosti máme za sebou, 

dáme se do klidu a najednou nevíme co by.

Občas se mi stává, že hlad pocítím i v práci po ránu.

Ale tam je to způsobeno tím, 

že se prostě nenasnídám.

Tohle je můj problém.

Ačkoliv vstávám poměrně časně a naše děti budím již ve 3/4 na 6, 

dohlížím na to, aby se VŽDY před odchodem do školy a do školky nasnídaly.

Ať je to jogurt, cereálie, koláč, buchta, nebo někdy namazané pečivo se šunkou.

Ale na sebe už v tomhle ohledu moc přísná nejsem.

Mám období, kdy se pokouším tohle pravidlo dodržovat, 

pak ale zase sklouznu k tomu,

 že mám začátek dne bez ranního jídla.

Pokud tedy nechceme trpět hlady a potom do sebe ládovat bezmyšlenkovitě to, 

na co zrovna přijdeme,

měli bychom dodržovat pravidelné intervaly jídla, 

které vyhovují zrovna nám.

Ať jsou to tři vydatná jídla přes den jako ve Francii- snídaně, oběd a večeře, 

nebo jako je to více rozšířené u nás 

- ještě dopolední a odpolední svačina.

 

Ve Francii si lidé příliš nelámou hlavu s tím,

že jídlo je opravdu poctivé.

Neodpírají si -  

neodpírají si pořádné bohaté jídlo, neodpírají si dezerty ani sladkosti. 

A přesto Francouzi netrpí nadváhou.

Takže na tom něco bude.

Ale co?

Je to o přístupu k jídlu.

Pokud při každém dobrém jídle budeme přemýšlet, kolik má kalorií,

jídlo si nikdy náležitě nevychutnáme. 

A to není moc zdravý přístup k jídlu.

Myslím, že každý z nás ve skrytu duše o tomhle víme,

ale na druhou stranu se prostě nechceme vzdát toho,

že se naše postava bude alespoň částečně přibližovat tomu, 

jak chceme vypadat.

I když často za cenu toho,

že si prostě nevychutnáme to, 

co bychom si přáli.

Takže proč třeba nezkusit to,

že si k jídlu dáme to, na co máme chuť,

ale nebudeme se přecpávat, budeme jíst pomalu a užívat si to?

Když chodím na jídlo v práci,

už mě jedna paní za pultem zná.

Vždy se zeptá: Poloviční přílohu? a spolu se zasmějeme :-)

Ano, dávám si poloviční přílohy a i tak někdy ne vždy celou sním. 

Nebudu tvrdit, že si během roku neodpírám.

Je to hlavně v období, kdy se blíží léto.

Ale na druhou stranu, pokud mám na něco opravdu chuť,

dám si to,

ale snažím se dát takovou porci,

která uspokojí moje chuťové pohárky, 

ale přesto se "nenarvu k prasknutí".

Zdroj fotografie: Pinterest

A jak jste na tom s jídlem za pochodu?

Podle knížky rozhodně není šik.

Ale tohle pravidlo já osobně porušuji opravdu často.

Možná to znáte také.

Jdete na nákup, trápí vás hlad nebo chutě,

 protože jste během dne pravidelně  a vydatně nejedli,

a tak si v obchodě koupíte to, 

na co máte chuť a po cestě domů se do toho s chutí zakousnete.

Přijdete domů a pomalu ani nevíte,

 co jste to měli, jak to vypadalo a prostě jste si to neužili tak,

 jak by si jídlo zasluhovalo.

V tomhle ohledu bychom se měli asi více rozmazlovat.
Posadit se a na jídlo si udělat čas. 
Minimálně když jsme doma.

Jídlo bychom si měli užívat v klidu a náležitě si ho vychutnávat.

Abychom věděli, co jíme, jak to chutná a vypadá 

a užili jsme si ho doslova všemi smysly.

Občas se mi totiž stává, 

že už odpoledne vlastně ani nevím, 

co jsem měla k obědu (v případech, kdy jdu na oběd v práci).

Jídlo sním rychle a pak zase honem k práci.

Vím, že pokud chodíme do práce,

není to moc jednoduché,

vše je časově náročnější.

Ale pravdou je, 

že když jedeme pak na dovolenou

 a máme na vše dostatek času, včetně stolování a jídla,

vše si náramně užíváme.

Nebylo by tedy na škodu se o to alespoň i během pracovního týdne pokusit.

Minimálně jedním společným jídlem denně.

U nás je i tohle problém. 

Když vstáváme do práce a do školky a školy,

manžel už je z domu na cestě do práce a když večeříme,

ještě stále není doma.

Ale moc bych chtěla, 

abych se alespoň s dětmi pokusila o to společně povečeřet,

 v klidu, v pohodě, povídat si, co se za ten den přihodilo.

Někde je to možná zcela běžné,

ale za sebe musím napsat,

že v tomhle máme rezervy.

Pokud si máme tedy jídlo společně užít,

měli bychom si dát záležet i na tom, 

v jakém prostředí budeme jíst, jak si připravíme stůl a jak naservírujeme pokrm.

Nebudu tady psát,

že vždy jíme jako v restauraci.

Na stole ubrousky, květiny, zapálené svíčky, hraje hudba.

 Ale na druhou stranu zase takto nejíme pouze a jenom na Vánoce.

Dokonce i naše děti mají moc rády,

když mohou připravit stůl k nedělnímu obědu se vším, 

co jídlo dělá hezké a nebo když nám mohou nachystat nějakou svačinku se všemi příkrasami. 

Už moje mamka nás vedla k tomu,

že jídlo se na talíř jen tak "nefrkne",

ale že by mělo na talíři i hezky vypadat.

Proto se většinou snažíme,

aby jídlo bylo hezky naservírované,

bylo doplněné něčím zeleným.

Prostě aby se jedlo i očima.

Což je určitě velmi příjemné!

Tímhle  jsou mi velikou inspirací různé foodblogy a časopisy.

Je tolik úžasných způsobů,

jak naservírovat třeba i jen "obyčejné" jídlo.

Tak proč toho nevyzužít!

 Zdroj fotografie: Pinterest

Takže kapitola o dietách a stravování byla pro mne 

v mnohém opět velmi inspirující.

Upozornila mne a donutila přemýšlet nad tím,

 co děláme špatně, co by bylo fajn dělat lépe 

a co by bylo fajn nedělat vůbec.

Takže co jsem si odnesla z této kapitoly?

1. cpát se celý den není šik

2. jídlo si neodpírat a užívat si ho se vším, co k jídlu patří

3. nejíst za pochodu

4. užívat si společná jídla se svou rodinou

5. snažit se jíst kvalitní jídla

6. pít během dne dostatečné množství vody

7. dopřát si lehký pocit hladu mezi jednotlivými jídly a nezahánět ho zrovna tím, co mi přijde pod ruku 

8. jíst pravidelně

A jak jste na tom vy, milé čtenářky?
Máte nějaké zlozvyky co se stravování týká,

 kterých byste se chtěly zbavit?

Trápíte se pravidelně různými dietami 

nebo si jídlo naopak užíváte?

Budu moc ráda,

když mi opět napíšete vaše postřehy.

Zároveň bych vám všem chtěla moc poděkovat za všechny reakce k předchozímu článku.

Měla jsem z nich ohromnou radost a moc hezky jsem si početla!

Takže vám přeji krásný víkend, doufám, že si užijete nějakou delikatesu bez výčitek a hlavně!

I u jídla můžeme být šik :-)

Vaše Radka