sobota 4. října 2014

Citrusový pečený čaj

Protože tu máme podzim, nastává čas nejen dýní, padajícího a zlátnoucího listí, období mlh a plýskanic, ale také čas pálení svíček a posezení s něčím dobrým v hrnečku na zahřátí. Jednou z možností je pečený čaj a já bych vám nyní ráda přinesla recept na pečený citrusový čaj. Letos jsem zatím čaj ještě nepekla, ale fotky mám pořízené již před dvěma lety, kdy jsem čaje pekla Lucince na školní vánoční jarmark a nyní se mi náramně hodí...

Suroviny:

2 kg ovoce (jablka, pomeranče, grep, mandarinky), šťáva z jednoho až dvou citronů, 1 kg cukru - dávám 1/2 kg bílého a 1/2 kg třtinového, několik kousků hřebíčku, lžička skořice, asi 2 kousky celé skořice, 2 - 3 kousky badyánu, 2-3 lžíce rumu (nemusí být)


Ovoce omyjeme, jablka vyjadřincujeme, citrusy oloupeme a krom citronu nakrájíme na kostičky -  všechny zhruba stejně velké, dáme na hluboký plech. Z citronů na ovoce vymačkáme šťávu, přidáme cukr, rum a koření a vše promícháme a pečeme v troubě zhruba 60 minut na 180 stupňů. Ovoce pustí při pečení dostatek šťávy. Jakmile je ovoce upečené, plníme ještě horkou upečenou směsí ovoce a šťávy skleničky (včetně koření), uzavřeme víčky a obrátíme dnem vzhůru. Je možné čaj také sterilovat alespoň na půl hodinky. Čaj připravujeme potom z cca 2 lžíček ovocné pečené směsi a zalijeme horkou vodou.





Přeji krásné sobotní odpoledne!


Vaše Radka

pátek 3. října 2014

Ještě jedna zapomenutá.......

Ne že bych ji zapomněla na zakázku uháčkovat, ale zapomněla jsem vám ji vložit. Byla to úplně poslední zakázka před nástupem do práce, tak doufám, že se bude budoucímu majiteli líbit, protože jsem se snažila, aby byla vymazlená. V tuhle chvíli měla být už na cestě za chlapečkem a já budu doufat, že mi jeho maminka odpustí, že ještě chvilku bude ležet u nás doma, než budu moci vyběhnout na poštu.









Takže autíčkům zdar a hezké odpoledne!


Vaše Radka

Z deníku uhoněné matky II.

Moje milé! Ani nevíte, jak moc jsem se těšila na víkend, že vám napíšu, jak to doma zvládáme, jak se mi práce začíná líbit, že mě bude bavit, jen co se pořádně zaučím a nebudu v tom a onom tápat, že jsem na sebe pyšná, kolik toho za ten den naběhám a zvládnu a i když jsem odpoledne unavená, že jsem šťastná, že to jde a že jsem v práci, že Lucinka už si pomalinku, ale jistě zvyká na rovnátka, zkrátka, že to doma zatím vypadá, že se bude dařit. Nebo lépe řečeno, že se dařilo - do dnešního rána. Aniž bych si něco podobného připouštěla po vzoru: Přitahuješ to, čemu věnuješ svou pozornost. Proto nevěnuj moc pozornosti svým strachům a obavám, protože tím je jen přikrmuješ. Jenže prostě člověk míní a život mění a občas člověku nepomůže ani pozitivní myšlení. Do rána nám obě děti onemocněly. Ráno to byl pro mě skutečně šok, vůbec jsem v tu chvíli nevěděla, co mám dělat. Protože i když mi kamarádky říkaly, že se tohle může stát, prostě jsem si v hlavě říkala a věřila tomu, že nám se to nestane, nebo lépe řečeno, vůbec jsem ani nepomyslela, že by se nám tohle mohlo přihodit. Takže jsem dneska smutná, je mi líto dětí, že jsou nemocné a mrzí mě, že nemůžu jít do práce, protože tohle je opravdu pech. Více jak čtyři měsíce byly děti v pohodě, neříkám, že třeba neměly nějakou rýmu, ale byly ve stavu, kdy mohly normálně chodit do školky a do školy. U lékaře nám paní doktorka řekla, že na Boleslavsku je v současné době asi 6 druhů viroz a u nás ve školce dokonce i spálový bacil. Věřím na to, že určité věci se dějí z nějakého důvodu a věřím, že třeba za pár dní zjistím, z jakého důvodu se stalo právě toto a právě v tuhle chvíli nám. Teď už na tom bohužel nic nezměním, jediné, co mohu změnit je to, že to vezmu jako holý fakt, že jsme to ani já ani děti neudělali schválně a že se budu s tím snažit srovnat bez zbytečných negativních myšlenek.
Tomu mi malinko dopomáhá fakt, že jsem dneska dostala balíček. Balíček s výhrou. Minulý týden probíhala na facebookových stránkách internetového obchůdku Dan Design soutěž o nádherný hrneček mé milované značky Green Gate. Zjistila jsem to celkem na poslední chvíli a do soutěže jsem poslala fotku, kterou jsem pořídila v poslední době. Spíše jsem si říkala, že nevyhraji, ale že bych byla hloupá, kdybych to alespoň nezkusila. 






Když jsem pak zjistila, že se má fotka ze 120 dostala do top desítky, byla jsem neskutečně šťastná, že se mi něco takového podařilo a už v tu chvíli jsem si říkala: Jsi vítěz :-) O to byl pro mě větší šok, když jsem se nakonec stala absolutní vítězkou, skončila jsem na prvním místě a ten nádherný hrneček jsem vyhrála. No a před chvilkou mi ho kurýr dovezl. A společně s ním jsem ještě dostala kouzelný katalog a veliké sirky. 






Lucinka i Pepánek 3 hodiny spali a teď mají oba horečku a z postýlek se jim nechce, takže je vidět, že na tom opravdu nejsou dobře. Určitě to znáte, že jen co je jim lépe, je těžké je udržet v postýlkách a Lucinka a Pepánek jsou v nich dnes sami a dobrovolně a ještě takovou dobu spali. Začátek se nám tedy zrovna moc nevydařil, ale věřím, že je to jen nevydařený start a že pak už nám bude přáno a půjde vše jako po másle.



Všem mým milým čtenářkám proto z celého srdce přeji, aby se jim smůla a nemoci vyhýbaly a abyste si užily poklidný a krásný víkend!


Vaše Radka

pondělí 29. září 2014

Žiju a hned se hlásím do výměny :-)

Milé čtenářky! Všem strašně moc děkuji za podporu, první den máme za sebou a zatím musím říct, že pohodáááá :-) Sice jsem unavená, asi celkově - psychicky a fyzicky, ale ono to půjde :-) Ráno jsem sice byla od tří hodin vzhůru, ale děti byly ráno úžasné, vypravené jsme oproti normálu byly tááák rychle, že jsem tomu sama nechtěla věřit. V práci jsem se zatím zaučovala, ještě zítra půjdu na zaučení na dopoledne, odpoledne nás čekají rovnátka, ve středu nástupní lékařská prohlídka a ještě nějaké papírování a od čtvrtka mi to začne naostro. Snad jsem s prominutím na té mateřské "nezpitoměla", prostě si to slovo neodpustím a  zvládnu to. Dneska mi dokonce docházely i souvislosti. Jakmile totiž něco pochopím, mnohem lépe se mi to pak vše učí. Potřebuji znát souvislosti, pak vše jde lépe a radostněji :-) A víte co? Nakonec jsem v kanceláři, kde jsem před cca 8 a půl lety začínala :-) Třeba je to dobré znamení!
Protože jsem dnes pozitivně naladěná, hned jsem si řekla, že se přidám do podzimní výměny. Pokud máte i vy chuť se zapojit, můžete juknout a zapojit se zde.






Dnes je to tedy jen v rychlosti, vím, že to některé prožíváte se mnou, tak abych vás nenechala nevědomky.



Mějte krásné odpoledne!


Vaše Radka

neděle 28. září 2014

Háčkovaný měsíc - už ani nevím kolikátý :-)

..ale co vím jistě, že na nějakou dobu jsou tyto háčkované zakázky poslední. Rodinka je venku a já si užívám ještě posledního klidu před bouří :-) Vše máme na zítřek nachystané, takže teď už se děj vůle Boží! Jsem připravená na vše, jsem odhodlaná a přesto nervózní. Tak jako každý, koho čeká něco nového. Ale i to k životu patří, jak se říká, změna je život. Mě čeká změna v tom, že nastoupím do zaměstnání, Lucinku čekají rovnátka a Pepánka pravidelné spaní ve školce. Když to takto píšu, není to zase až tak zlé. Snad jen pro manžela zůstane vše při starém, možná jen to, že už mu nebudu tolikrát za den volat, protože na to nebude čas a nebudu se ho vyptávat, co že by si to dal k večeři, abych se dozvěděla jako vždy, že je mu to jedno :-) Takže háčku, zatím Ti dávám s Bohem, ale věř, že dříve či pozdějí se k Tobě zase vrátím! A jak už jsem tu psala, sliby se mají plnit nejen o Vánocích, takže doufám, že nejdéle do té doby to bude! Zatím si ale budeme všichni užívat babího léta! V tomhle mi počasí přeje! Podzim nemám ráda a kdyby ještě už nyní byly plýskanice, tuto změnu bych asi nesla o to hůře. Takhle si můžu být jistá, že ještě několik dní mi bude nad hlavou svítit sluníčko a bude mi dodávat tolik potřebnou dobrou náladu a energii! 
Poslední zakázky byly podzimní čepičky a pár kousků podzimních plodů. Doufám, že budou jejich majitelům dělat radost. I když bylo zakázek jen malinko, tentokrát mě stálo, abych řekla pravdu, docela dost sil a přemlouvání, tentokrát to nešlo lehce, protože toho času už moc nebylo. Ale přesto jsem si ho ukradla a jsem ráda, že jsem splnila to, co jsem slíbila.

































Všem vám přeji úspěšný start do nového týdne a měsíce října


Vaše Radka

pátek 26. září 2014

Mých 10 romantických nej....

Jsou chvíle, kdy se mi nechce vůbec nic dělat. Prostě jen ležet, lenošit, vypnout, nemyslet na to, co vše ještě musím, co jsem ještě nestihla a co se musí zařídit a dohonit na poslední chvíli. Ráda si odpočinu u psaní blogu, u háčku, u knížky nebo třeba u filmu. Ačkoliv u čtení převažují detektivní a krimi knížky, které jsem si zaposlední dva roky oblíbila, u filmu pro odpočinkové chvíle sáhnu nejraději po romantických filmech a komediích. Jsem ráda, když nemusím přemýšlet nad složitým dějem, když můžu vypnout a sledovat jednoduchý děj,u které dost často odhadnu, jak to asi dopadne :-) Dost často se mi totiž stává, že u filmu i háčkuji, takže složitý děj bych v těchto případech ani nestíhala :-) Některé romantické filmy shlédnu a vím, že víckrát se k nim už vracet nemusím. Ale pak jsou takové, které se mi neokoukají snad nikdy a moc ráda se k nim v užším či širším časovém horizontu vracím. A které že to tedy filmy jsou? Možná se u několika z nich shodneme....


1. Pod toskánským sluncem

2. Prázdniny

3. Chceš mě, chci tě

4. Deník Bridget Jones

5. Až tak moc tě nežere

6. Tvůj snoubenec, můj milenec

7. Milý Johne

8. Láska nebeská

9. 40 na krku

10. 27 šatů

A jako bonus přidávám ještě film Hvězdy nám nepřály. Tento film se tak trochu vymyká těm předchozím. Viděla jsem ho v poslední době a bohužel nedopadne dobře. O to je ale ten příběh silnější.


Dnešní večer je přesně jako stvořený pro romantický film. U nás doma už to všechno spí, já píšu tento článek, vaří se mi voda na čaj a já v hlavě přemýšlím, po kterém filmu dnes sáhnu. S nějvětší pravděpodobností se mou přítelkyní pro tento večer stane Bridget. Miluju ten humor. Bridget je totiž skutečná ženská a myslím, že nejedna z nás v určité fázi života měla ty samé problémy a proto je mi tak blízká :-) Poprvé jsem na tomto filmu byla s bývalými kolegyněmi z práce, vím, že to bylo v zimě a než jsme vyšly z kina, leželo všude plno sněhu. Od té doby nemohu ani říct, kolikrát jsem ji již viděla. Můj manžel tak trohu nechápe, co že prý na ní mám. Asi zřejmě nevidí do duše nezadaných ženských, které řeší životně důležité otázky života a smrti, který muž je ten pravý. Mám ji prostě ráda takovou, jaká je! :-) 
Takže já si jdu teď zalít čaj, zapálím si svíčku, zalezu si pod deku, do misky si dám  nějaké zobání a nechám se vtáhnout do děje a užiju si příjemný večer bez starostí. 

Ten samý přeji vám a budu ráda, když mi dáte tip, který film, třeba i ten romantický, je pro vás ten nej a ke kterému se rády vracíte!


Krásný večer a dobrou noc!


Vaše Radka







čtvrtek 25. září 2014

Z deníku uhoněné matky...

...možná bych měla přejmenovat svůj blog. Název by byl totiž nyní takto výstižný :-) Možná jste si všimly, že jsem se tady poslední dobou moc neohřála. Alespoň v porovnání v množství článků, které jsem tu napsala do této chvíle. Jsem strašně vděčná za všechny vaše vzkazy a komentáře, vždy na ně jedním okem mrknu, ale zatím jsem v poslední době nenašla chvilku, abych na ně nějakým smysluplným způsobem odpověděla. A už vůbec nějak nestíhám nakukovat na vaše blogy. Hlavním důvodem toho všeho je, že můj návrat do práce se uspíší o jeden celý měsíc a já budu po osmi a půl letech zase od 1.10.  pracovat. Takže posledních pár dní mám vyplněný různými povinnostmi a pochůzkami, které chci ještě vyřídit, než nastoupím do práce a aby toho nebylo málo, lítám po zdravotnických zařízeních. Stále jsem nemocná, čtrnáctidenní léčba antibiotiky zatím pořád nebyla ještě 100% úspěšná. Když jsme byli na preventivní prohlídce u zubaře, dozvěděli jsme se, že Lucinka potřebuje rovnátka. A kdo jste toto kolečko podnikli, určitě víte, že to není návštěva na jednou na dvakrát. Ale vše máme úspěšně za sebou a v úterý už si pro rovnátka jdeme. A jak se blíží nástup do práce, panika sílí :-) Ale dnes se mi podařil vyřídit další strašák, takže se všemi úkoly snad do středy úspěšně probojuji. I když. Možná to znáte také z vlastní zkušenosti. Vždy se pokazí několik věcí najednou a vždy v tu chvíli, kdy to nejméně čekáte a nikdy nezůstane u jednoho. Ale musím myslet pozitivně, protože naše mysl přitahuje přesně to, co si představujeme, že se stane :-)
V těchto "náročných" dnech mám ale i světlé chvilky. Třeba to, že mi  dorazily úžasné polštářky, od jedné šikulky. Pokud bude čas a já věřím, že si ho ukradnu, dozvíte se o Hance, která mi polštářky ušila, víc, ale to bych předbíhala. Takže alespoň v krátkosti pár řádků od nás, všem přeji krásný podzim, čeká nás prý babí léto a hodně pozitivního myšlení a zdraví :-)


Vaše Radka